Aktuality

  • warning: Creating default object from empty value in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/modules/taxonomy/taxonomy.module on line 1418.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.


Diplomka paní učitelky

Po mnohých peripetiích dokončila 11. prosince 2012 své studium studentka pedagogiky Soledad obhajobou diplomní práce. V (pro nás těžko pochopitelných) paraguayských poměrech o to usilovala téměř dva roky. Několikrát jí bylo změněno téma a na naše naléhání si nakonec zažádala, že práci zpracuje sama, nikoliv jako týmovou práci několika dalších studentek, které se sdružily, aby lépe zvládly všechny výdaje s tím spojené. Přesto se jim to nepodařilo a dluhy za školní poplatky brzdily závěr studia.


Soledad tedy zpracovala téma "Příprava na vyučování ve vzdělávacím procesu indiánské základní školy Arandura Rekávo v předměstí Asunciónu Luque" včetně ankety mezi učitelkami školy, kde sama již druhým rokem vyučuje na prvním stupni. Práce má 109 stran a je věnována "rodičům, sourozencům, manželovi a synovi, tetě Yvonně a její rodině včetně českých dárců, kteří mě na dálku tolik podporovali". Práce byla ohodnocena jako výborná a Soledad získala titul "licenciada" (Mgr.) Tito dárci v posledních letech naspořili Soledad částku, která mohla pokrýt jinak pro ni nemyslitelné závěrečné výdaje v celkové částce 4 325 000 guaranies (cca 20 000 Kč):
  • 25 hodin konzultací s lektorem cca 10 800 Kč
  • korektura lektora cca 1 000 Kč
  • diplom (potvrzení) cca 7 000 Kč
  • poplatek za obhajobu cca 1 200 Kč
  • Dovolte, abych Vám všem vyjádřila neskonalé díky za Vaši dlouholetou podporu, dodává Soledad.

    Také my děkujeme dárcům, kteří Soledad umožnili jít za svým snem, a jimiž jsou: manželé Burešovi, Vlasta Buršíková, Jindřiška Čambalová, rodina Dočkalových, Andrea a Karin Fajkusovy, Květoslava Fričová, Jaroslava Hillová, Bohumil Houška, Jaromír Chlada, Slávka Kadlasová, Danka Karasová, Zdenka Klírová, manželé Kolínovi, Jonáš Koukl, Ing. František Kuba, Karel Kučera, Jarmila a Hana Kulhavých, Marta Jakešová, Libor Jehlička, Kristýna Maková, Ivanka Mašanská, nakladatelství Titanic, Eva Pešková, Lukáš Peterka s rodinou, Jan Pivoňka, Irena Ryantová, Radka Sedláková, Miluše Skočdopolová, Pavel Sladkovský, Vladimír Urban, Jana Valentová, Ivana Vodrážková a Jana Vrátníková

    

    Drahá teto, vážení dárci!

    Předem mého dopisu dovolte, abych Vám všem poděkoval, že jste nám platili po dva roky naše studium na učilišti v Belénu. Děkuji Vám velmi velice, protože jsme právě ukončili vše, co jsme měli, a všichni jsme dnes úspěšně obhájili naše závěrečné práce. Teď jedeme na 14 dnů domů a vrátíme se 3. prosince, kdy budeme mít promoci a vyzvedneme si naše certifikáty. Máme velikou radost. Ještě jednou za všechno děkujeme!!
    Nestor David Romero Ferreira, 15. listopadu 2012
    

    Konec školního roku v Paraguayi

    Listopad probíhá v paraguayských školách ve znamení závěrečných zkoušek. Letos je sledujeme s obzvlášním zájmem, protože během několika týdnů budeme mít osm absolventů středního zemědělského učiliště v Belénu a maturovat bude také Marie Magdalena na zemědělské škole v Cerritu. Vyvrcholením studia je "obchodní plán", v němž každý student obhajuje reálný projekt. Studentům je pak nabízen "mikroúvěr" s 20 % úrokem. Raději bychom proto smysluplné projekty absolventů finacovali sami. Studenti nám píší:

  • Geraldo: Můj projekt se jmenuje CITRUSY. Máme záměr společně s Leonardem a Jonatanem založit šlechtitelskou školku odolných rostlin. Myslím, že odbyt by byl dobrý, protože citrusové stromy by chtěl každý, ale nedaří se je pěstovat. Já jsem se naučil, že je třeba naroubovat pomeranče, pomela a mandarinky na citronovník, který dobře zakoření a rychle roste, povodeň ho nevyvrátí. Je vůbec mnoho věcí, které jsem se tu naučil a které budou sloužit nejen mně, ale snad všem lidem u nás. Za to vděčím vám, že jste mi dali tu příležitost, vyučit se a něco dokázat.
  • Jonatan: Chtěl bych mít v Puerto Esperanze ovocnářskou školku. Mám pozemek, který patří mé babičce a nechala by mi ho. Podíleli bychom se na tom tři, protože nakoupit všechny potřebné věci je dosti drahé, zejména zastínění proti slunci. Chtěli bychom prodávat roubované sazenice a také vypěstovat vlastní stromy, které by časem nesly ovoce na prodej. Citrony velice rychle rostou, za 6 měsíců po vysazení semen se už na ně dají roubovat jiné citrusy. Hrozbou jsou škůdci, kteří napadají listy, ale dají se na to koupit nějaké přípravky. Pokud jde o nářadí, nemám žádné, ale dědeček mi slíbil půjčit motyku a lopatu.
  • Rosalia: Měla jsem docela velký průšvih, přišel za mnou jeden kluk zvenku a přišlo se na to. Ale nemyslete si, že se něco stalo! Já Vám děkuji za všechno, co jste pro mě udělali, a pro nás pro všechny. Velice jsem se tu změnila, je ze mne jiný člověk, nemusíte mít o mě strach. Radila jsem se s maminkou a asi bych si chtěla po návratu domů otevřít malé bistro. Do Puerto Esperanzy teď jezdí spousta lidí zvenčí, když máme silnici, a ti by mohli chodit ke mně na jídlo. Kurz vaření, co jsem absolvovala, byl velice užitečný. Takže Vám velice děkuji za příspěvek na kuchyň! (Pozn.: Jako "dar" za absolutorium jsme zaplatili všem sedmi chlapcům z Belénu kurz řízení a obsluhy traktoru a Rosalii jsme stejnou částku - cca 900 kč - věnovali na kuchyňské vybavení.)
  • Nestor: Já bych se chtěl věnovat pěstování melounů. Ale nejvíc se už těším domů.
  • Cristian: Moje závěrečná práce je o výkrmu telat. To je to, co bych chtěl dělat.
  • Maria Magdalena: 28. října jsem udělala poslední zkoušky za třetí ročník a zbývá mi obhájit práci z odborných maturitních předmětů, tj. zemědělství a agrární turistika. Termín nám ještě nesdělili. Nebudeme mít prý žádnou slavnostní promoci, jako se tady dělávaly, ale jen nám dají vysvědčení a na shledanou... Chtěla bych zkusit přijímačky na veterinu na státní univerzitě, ale maminka by raději, abych to zkusila na agronomii.
  • Vidal, student veterinárního lékařství: Chci, abyste Vy a všichni přátelé věděli, že Vás mám nekonečně rád. Děkuji za důvěru, kterou ve mě vkládáte. Naučil jsem se od Vás hodně věcí, které jsem dříve neznal, to má pro mě cenu nejvyšší. Vždy zůstanete v našich vzpomínkách jako naši nejbližší, naše štěstí by bez Vás nebylo úplné. Až budu mít jednou vlastní rodinu, budu vyprávět, jak jsem dokončil svá studia, jak jsem se učil základy češtiny a hodně dalších věcí. To bude druhý díl filmu. Moje sestra Sole bude obhajovat v prosinci diplomku a v poděkování uvádí Vás. A pak je tu její synek Matýsek. Příběh pokračuje...
  • 

    Letošní cesta do Paraguaye

    11. října odletěl do Paraguaye náčelník občanského sdružení Checomacoco Pavel Frič. Doprovodil domů do Puerto Esperanzy svého bratrance-spisovatele Rodolfa Ferreiru Friče, který strávil krásných šest týdnů v České republice jako host Nakladatelství Titanic. Na 14 setkáních se čtenáři představil svou Indiánskou knížku a vyprávěl o životě svého kmene dříve a nyní. Více zde. Další pobyt v Paraguayi využívá náčelník k inspekčním cestám, zejména do učiliště v Belénu a do nově zakládané osady Nueva Esperanza. O jeho cestě se dozvídáme:

  • Lic. Gavilán, účetní / Asunción: Potvrzuji, že mě včera navštívil Pavel a předal dar na naše projekty VZDĚLÁNÍ, ZDRAVÍ a ZEMĚDĚLSTVÍ celkem 13 989 USD (270 000 Kč).
  • Cristian / Belén: Byli jsme potěšeni návštěvou strejčka Pavla, který přijel v doprovodu strejčka Rodolfa. Byli jsme nadšení jeho vyprávěním o pobytu v ČR. Pavel hodně fotografoval, jak pracujeme a jak se učíme, divil se, co všechno jsme se už naučili. Taky nás natáčel. Teď je v Chacu a naši říkají, že zrovna natáčel, jak se značkují letošní přírůstky dobytka. Děkujeme za dárky! A nejvíc za to, že jste nám zaplatili kurz řízení traktoru. Už s ním všichni umíme zacházet.
  • Victor / Puerto Esperanza: Je velké sucho a pořád fouká silný vítr, teploty 45 ve dne, 27 v noci. Strejček navštívil Nueva Esperanzu, pobyl tam asi tři dny, je strašné vedro. Osada podle něj vypadá nadějně, práce probíhají, dobytku se daří. Chybí dopravní prostředek. U nás v Puerto Esperanze se právě spouští vodovodní systém, který zde vybudovali paraguayští inženýři. Umístili jeden motor a dvě nádrže o objemu 20 000 l každá. Zatím je to ve zkušebním provozu, odpoledne míváme vodu, ráno většinou ne. Hledají, kde jsou úniky apod. Pak se přijme vyhláška na používání a za odběr se bude platit. Do vesnice právě dorazil šek, který dostali od politiků ze strany Colorado (očekávaný vítěz nadcházejícíh voleb) všichni voliči. Za tento šek se bude vydávat všem, kteří jsou zapsaní na volební listině, potraviny apod. v hodnotě 100.000 Gs. (tj. asi 450 Kč). Těm, kteří nejsou zapsaní, v hodnotě 50.000 Gs. "To je tady takový paraguayský zvyk," dodává Victor. "Korupce."
  • 

    Indiánské léto v Paraguayi

    Přes komplikované spojení (telefon, facebook, mail) se snažíme být průběžně v kontaktu s našimi přáteli v Paraguayi. Zde je souhrn posledních zpráv:
  • Cándido, prezident Asociace Checomacoco-Paraguay, 2. 9. 2012:
    Včera přijeli na otočku lidé z úřadu pro indiány INDI, aby ověřili existenci Nueva Esperanzy a uzavřeli už rok trvající spor, zda je možno novou osadu oficiálně uznat a potvrdit dříve vydané rozhodnutí. Po těch lžích, kterými je zásobuje náčelník Puerto Esperanzy a jeho věrní, byli velice překvapeni, když uviděli, jak jsme to v Nueva Esperanze vylepšili, oplotili pastviny a výběhy pro teleta, prohlédli si náš tajamár s australským tankem (vše je teď plné vody, protože hodně pršelo), větrník na čerpání vody, rozvody a napajedla, viděli, že máme pozemky osázené, v ohradě 250 hlav dobytka, 12 koní a mulu, a že se o vše řádně stará spousta lidí. Všechno si to vyfotografovali a zapsali a odjeli. Tak to jsem zvědavý, co na to řeknou úředníci v hlavním městě... Posílám Vám také fotku, co jsem dělal mobilem, a pozdravuju všechny dárce a přátele v České republice. Nebýt Vás, nic z toho by nebylo.
  • Yudith, studentka 2. ročníku střední zeměděšlské školy v Cerritu, 2. 9. 2012:
    Ahoj lidi, jak se máte?!? :-) Omlouvám se, že jsem se přes měsíc neozvala, ale ve škole nám nejde internet a já se nedostanu nikam. Máme hodně práce, vstáváme ve čtyři, sklízíme (teď hlavně melouny) a o víkendech napracovávám svoji polovinu školného. Už mám za toto pololetí 58 hodin, ale ještě mi dost chybí. Mám pro vás takovou zprávičku. Byla jsem ve škole vybraná na zahraniční cestu! Pojede nás celkem 8 holek do Mexika, abychom tam sehrály fotbalový zápas!! Škola už dostala povolení od mých rodičů, takže si příští týden zažádám o pas, jedeme 6. října. To je, co?!?! Posílám pac a pusu všem, co mě znají!
  • Victor, náš účetní v Asunciónu, 2. 9. 2012:
    Vážení přátelé, sděluji, že jsem provedl všechny platby podle Vašeho příkazu. Tedy: Vidalovi jeho měsíční školné a úhradu léků (cca 2 000 Kč); Rodolfovi zápůjčku na cestu do České republiky ve výši 100 USD v hotovosti pro případ, že by uvízl na letišti kvůli stávce Lufthansy (k vyúčtování v ČR); školné na září pro všech 11 studentů v učilišti v Belénu (cca 2 500 Kč), kopie učebních materiálů pro 3 studenty prvního ročníku (cca 900 Kč, studenti 2. ročníku čerpají zbytek zálohy předchozího pololetí) a zálohu cca 3 000 Kč k postupnému čerpání pro dva studenty, kteří začali dojíždět do do sousedního města do maturitníhu kurzu. Pokud jde o školní výlet, poukážu podle Vašeho přání příspěvek na autobus pro každého studenta cca ve výši 120 Kč na soukromý účet paní hospodářky, která mě upozornila, že platba na účet Nadace by mohla být vedením považována za dar škole a nemusela by být využita pro náš požadovaný účel.
    Dále sděluji, že se mi konečně podařilo přes známé získat pro Vidala žádanku do jediné nemocnice v Asunciónu, kde dělají magnetickou rezonanci a objednám ho na nejbližší možný termín. Obdržel v pořádku Vaše léky na urputné migrény, kterými dosud trpí, ale příliš mu to nezabírá. Podle Vašeho požadavku objednám snímek lebky a krční páteře? Bude to stát asi 6 500 Kč, ale možná dostaneme po předložení indiánského průkazu nějakou slevu.
  • Joaquín a Cristian, studenti zemědělského učiliště v Belénu, 28. 8. 2012:
    Děkujeme Vám uctivě za kladné vyřízení naší žádosti o příspěvek na dálkový maturitní kurz. Těch 680.000 Gs (cca 3 000 Kč) je opravdu pro dva, ne pro jednoho. Budeme z toho hradit jízdné, povinný příspěvek škole a kopie učebních materiálů. Joaquín všem spolužákům, co v prosinci končí, vysvětloval, jak je důležité mít kompletní středoškolské vzdělání s maturitou, ale odhodlali jsme se jen my dva. Budeme dojíždět každou sobotu do Horquety, kde je nejbližší gymnázium. Na první lekci se nám velice líbilo, spolužáci jsou fajn a učitelé skvěle vysvětlují látku. Děkujeme Vám za všechno, uděláme, co bude v našich silách, abychom Vás dobře reprezentovali. Děkujeme za příležitost, o jaké se nám nesnilo. Děkujeme!
  • Diego, student 2. ročníku v Belénu, 27. 8. 2012:
    Teto! Představ si, že Rosalii někdo ukradl mobil! Stalo se to tady ve škole! Jsme z toho úplně hotoví, nechápeme, kdo by tohle mohl udělat?!? Jinak fotografie se mi nepodařilo v Nueva Espernaze o prázdninách udělat žádné, protože ten fotoaparát, co mi poslal ten pán, bohužel kleknul a poslal jsem ho do Asunciónu do opravny. Je to ale super místo, objel jsem se strejčkem Carmelem všechny pastviny na koni, abych obhlédl náš dobytek, pomáhal jsem mu sázet zelí a vysvětlil jsem mu kompost. Teď volala teta Beti, že za ten měsíc je už zelí jako dětská hlava - no věřila bys tomu? Dalo by se tam pro začátek zasít tak 2 hektary kukuřice. Taky bych tam dost dobře viděl slepičárnu. No ale na začátek musíme něco vymyslet, abychom vydělali nějaký kapitál a mohli do toho investovat. Máte pro mě nějaké další otázky a úkoly?
  • Vidal, student 4. ročníku veterinárního lékařství, Asunción, 22. 8. 2012:
    "AHOJ TETO! JAK SE MAS?" To už umím česky :-) Byl jsem zatím skoro na všech lekcích češtiny, co tady jednou za 14 dní pořádá Anežka, ona sice říká, že není učitelka, ale podle mě na to má vrozené vlohy. Dnes jsem ale nešel, protože mě zas ukrutně bolí hlava, až mám mžitky před očima. Prošvihnul jsem ze stejného důvodu tento týden i to mezinárodní vědecké fórum, ale bohužel i jednu zkoušku, ten stres mi asi dodal, vůbec jsem nebyl schopen se na to soustředit. Pro dnešek končím s omluvou, počítač mi nedělá dobře.
  • Maia, studentka 3. ročníku střední zemědělské školy v Cerritu, 22. 8. 2012:
    Co si myslíte o tom, že bych příští rok chodila na angličtinu? Až tu v prosinci skončím, chtěla bych zkusit přihlášku na vejšku. Ale mám pocit, že bez angličtiny se neobejdu, možná by bylo lepší studovat v zahraničí, tady ty školy nejsou nic moc.
  • 

    Srpen v Paraguayi

  • Spisovatel Rodolfo vyráží 17. srpna vstříc svému evropskému dobrodružství. Nejprve překonal 1 000 km autobusem z Puerto Esperanzy ho hlavního města Asunciónu (časová rezerva je nutná pro případné překážky na cestě). S učitelkou češtiny Anežkou Veselou (která působí mezi krajany na jihu Paraguaye) poletí 3. září přes Sao Paulo a Frankfurt do Prahy, kde ho čeká bohatý pětitýdenní program v souvislosti s vydáním jeho knížky (více zde)
  • Anežka Veselá zajíždí jednou za 14 dní o víkendu do Asunciónu, kde se vytvořila skupinka zájemců o výuku češtiny. Jsou to především minulí a budoucí studenti, kteří využili stipendia českého ministerstva školství. Do kroužku se také zapojili někteří "naši" - Vidal, Cándido s dcerou Yemimou, pan účetní se synem.
  • Cándido vede stále boj za oficiální uznání nové vesnice Nueva Esperanza. Koncem července získal potřebný dekret od nově jmenovaného prezidenta indiánského institutu INDI, ale náčelník vesnice Puerto Esperanza vyvíjí opět aktivity pro zrušení listiny.
  • Pokračuje také masivní kácení stromů v okolí Puerto Esperanzy paraguayskou firmou, kterou pozval náčelník. Kamion dřeva směřující do Asunciónu byl na začátku srpna zadržen policií v Bahía Negra. Firma má na těžbu chráněných dřevin výjimku od ministerstva životního prostředí, povolení je platné na 10 let, kdy má být "selektivně vykáceno" celého území. Provizemi z těžby hodlá náčelník "zaopatřit svůj lid". Obyvatelé vesnice však většinou s kácením nesouhlasí, protestují na různých úřadech a u ekologických organizací, stěžují si v tisku, ale zatím to není nic platné.
  • Studenti z Belénu strávili doma 10 dní prázdnin. Bohužel se kvůli zatopené krajině nedostali do Nueva Esperanzy na obhlídku svých budoucích pozemků. V Puerto Esperanze uspořádali kurz pro zemědělce a chovatele dobytka, největší úspěch měla ukázka roubování stromů. Nyní jsou již zpátky ve škole. Cristian, Joaquín a Julio se přihlásili do dálkového kurzu k maturitě - budou dojíždět každý víkend do nedalekého gymnázia. Zavázali jsme se jim hradit jízdé a pořízení studijních materiálů. Také jsme přislíbili zaplatit všem našim 11 studentům v září jednodenní školní výlet (každému cca 150 Kč) na památné místo paraguayských dějin Cerro Corá.
  • Dobytku v Puerto Esperanze se dobře daří, nedávno proběhlo očkování proti slintavce, kulhavce a vzteklině. Rodiny mají po cca 20 kusech (v roce 2011 každá obdržela 11 zvířat), někteří víc (např. Rodolfo asi 50 kusů). Také dobytek v Nueva Esperanze je v pořádku, pastvina je po dlouhotrvajících deštích zelená a vodní nádrž po okraj plná.
  • 

    Praxe v Belénu

    Studenti druhého ročníku v Belénu mají za sebou třetí semestr, který byl (kromě obvyklých zaměstnání v různých sekcích školní farmy) ve znamení praxe. Škola dohodla se sousedy ve vesnici, že na pozemcích zájemců studenti založí ukázkové zeleninové zahrady. Každý student obdělal určený záhon, připravil setbu, vypěstoval sazenice, dohlíží na pěstování a radí rolníkům, jak se o rostliny starat. A někteří nám také poslali s pýchou fotografie svého díla. Nyní skládají zkoušky z teorie, od 2. července je čekají krátké prázdniny a pak poslední pololetí. Rozhodli jsme se zaplatit jim výjimečně cestu domů, aby během prázdnin navštívili svoje rodiny a poradili se společně o budoucnosti po návratu ze studií v prosinci. Se zvědavostí očekáváme jejich plány.
    

    Indiánské knížky

    V letošním roce si připomínáme 130. výročí narození A. V. Friče (1882–1944). Při této příležitosti vydává nakladatelství TITANIC dvě publikace
    (obě je možné objednat i přes kontakty o. s. Checomacoco):

    A. V. Frič – Rodolfo Ferreira Fric: INDIÁNSKÁ KNÍŽKA

    Český dědeček-světoběžník a jeho jihoamerický indiánský vnuk se poprvé po sto letech setkávají prostřednictvím této zvláštní knihy a vyprávějí si navzájem své příběhy. Vyjde v září 2012. Více zde.

    A. V. Frič: ČERWUIŠ aneb z Pacheka do Pacheka oklikou přes střední Evropu

    Autentický příběh indiána kmene Čamakoko, který přijel roku 1908 s A. V. Fričem do Prahy. Po stopách hlavního hrdiny se v roce 1999 vydali do Paraguaye Alice Růžičková a Martin Čihák, kteří v čamakokské vesnici Puerto Esperanza (v sousedství někdejšího Pacheka - nyní Bahía Negra) objevili stařičkou "tetičku" Hermínu - do té doby neznámou Fričovu indiánskou dceru. Tak začal náš vlastní příběh a posléze historie občanského sdružení Checomacoco. Třetí, doplněné vydání se spoustou dokumentárních fotografií, též jako e-book. Již vyšlo. Více zde.

    Četba na prázdniny

    Český rozhlas Olomouc vysílá od 1. července každou neděli vždy od 16:05 hod. Čerwuiše jako četbu na pokračování. V úpravě Ivany Pustějovské a v režii Michala Bureše účinkuje Lukáš Hlavica. Poslouchejte dest dílů až do 2. září 2012.
    

    Kácení lesa

    Ministerstvu životního prostředí republiky Paraguay, Asunción
    Obracím se na Vás jako poslanec-městský zastupitel na radnici v Bahía Negra a jako prezident indiánské asociace CHECOMACOCO-Paragauy, abych rozšířil svá předchozí udání na náčelníka vesnice Puerto Esperanza Froilána Barbozu a jeho přívržence, jakož i na firmu INFOGA s.r.o. Dne 19. února zmíněná firma přivezla do indiánského území těžkou mechanizaci - tři traktory, dva tahače s návěsy, velký kamion a terénní vůz, jejich lidé přijeli ozbrojeni střelnými zbraněmi. Se souhlasem náčelníka začali kácet staré vzrostlé stromy chráněného druhu červené kebračo. Náčelník, místo aby zajistil práci svým lidem, kterým území patří, pozval cizí najaté dělníky, aby zničili naši zem, a vystupuje jako majitel pozemků v okolí Puerto Esperanzy.
    Většina indiánů je tím silně znepokojena, protože neví, jak zabránit těžbě, a cítí se bezmocná. Já sám nevím, co mám dělat, protože tito lidé mi telefonují a naléhavě mě prosí, abych s tím něco udělal. Já však nevím, kam mám jít a žádat, aby se to zastavilo! Během loňského roku již takto bylo pokáceno odhadem 1 500 až 2 000 stromů. Od onoho 19. února těžba intenzivně pokračuje přímo za vesniicí. Dřevo chtějí odvážet nejkratší možnou spojnicí mezi našim územím a státní silnicí a kácejí terén pro tuto cestu a také plundrují okolí naší nové osady Nueva Esperanza. Za asistence dvou mužů státní policie vymáhali průjezd mechanizace s pokáceným dřevem naším nově oploceným územím. Když jsme se proti tomu ohradili, před zraky policie náčelník ohrožoval náčelníka Nueva Esperanzy Saula Martíneze puškou ráže 12 a mačetou přesekal dráty oplocení. Policisté nyní figurují jako svědci, jelikož Saulo na náčelníka a jeho komplice podat trestní oznámení.
    Prosím Vás naléhavě o právní pomoc a řešení této situace. Přestože jsem ilegální kácení dřeva a další zločiny jako krádeže a zabíjení dobytka již dříve oznamoval, do dnešního dne proti tomu žádný úřad nezakročil.

    S úctou Cándido Martínez, Bahía Negra, 10. března 2012

    

    Studenti z Belénu

    10. března 2012
    Podle pravidel, na kterých jsme se domluvili, nám studenti z Belénu píší každý měsíc krátké zprávy o sobě. Přestože je stále žádáme o konkrétní informace, dopisy jsou spíše vzletné, vždy plné díků za možnost studovat takovou skvělou školu, kde se stále učí něco nového a mají se tam tak dobře, a také plné přání zdraví, štěstí, Božího požehnání a úspěchů v práci pro všechny dárce v České republice. Občas se ale také dozvíme něco "mezi řádky". Že mají několik nových učitelů, protože jejich předchůdci odešli z finančních důvodů - přibývá žáků a práce, ale za stejný plat. Že zažehnali veliký požár, který se k nim rozšířil ze sousední vesničky SOS, při hašení si Diego vymkl rameno. Že Geraldo trpí takovými bolestmi zubů, že mu na to už nezabírají prášky - zubař se musí platit (vytržení zubu cca 300 Kč, léčení kanálku cca 1 000 Kč, injekce proti bolesti 1 300 Kč, vrtání + plomba cca 600 Kč - a Geraldo má 15 kazů), takže na pohotovost nikdo nejde. Geralda jsme však k zubaři poslali s ujištěním, že za jeho akutní péči zaplatíme. Dnes mu mají trhat 4 zuby a pak se uvidí... Studenti ze druhého ročníku považují za svou povinnost starat se o tři "svoje" prvňáky a ti jsou jim za to opravdu vděční. Joaquín o tom píše:
    Jsem zde zatím jen krátce, ale už jsem se naučil spoustu nových věcí, už jsem pracoval na poli, v ovocné zahradě a ve včelíně. Mám štěstí, že tu mám tak dobré kamarády. Díky českým žákům (jak se tu říká naší skupině) to mám všechno ulehčené, ve škole, v práci i ve volném čase. Všechny věci mi ukazují a vysvětlují. Děkuji Vám ze srdce, že zde díky Vaší štědrosti mohu být, že mi platíte školné a že jsem dostal příležitost nejen dostat se do této školy, ale také se stát součástí té velké české rodiny...