Pro novináře
„Naděje pro Esperanzu“ je stručná charakteristika asistenční činnosti občanského sdružení CHECOMACOCO (Čekomakoko). Vzniklo před čtyřmi roky - pár let poté, co se potomci cestovatele Alberto Vojtěcha Friče (1882–1944) zcela náhodou dozvěděli, že i mezi jihoamerickými indiány kmene Čamakoko, v paraguayské vesnici Puerto Esperanza (Přístav Naděje), žije stoletá Fričova dcera, jejíž široká rodina dnes čítá na 200 lidí. Indiáni-nomádi z Gran Chaka přišli během 20. století o možnost žít svým původním způsobem v divoké přírodě Gran Chaka a za dráty dobytkářských farem, které zabraly jejich odvěká loviště, se snaží ustát svou přeměnu v obyčejné venkovany, pokoušející se vydělat si zemědělskou činností na své chudé živobytí. S pomocí drobných českých dárců a krajanského odboru ministertva zahraničí založili vlastní chov dobytka a usilují o vzdělání a lepší budoucnost pro své děti.