Checomacoco

Na střední zemědělské škole v Cerritu u Asunciónu máme 3 studentky z Puerto Esperanzy. María Magdalena byla přijata v únoru 2009, další tři uchazečky, ač byly přijaty, si ve škole nezvykly a opustily ji (dvě dívky bezprostředně po přijímacích zkouškách, Maddy Vera po dvou letech, kdy opakovala první ročník – důvodem k odchodu v únoru 2011 bylo její přesvědčení, že nestačí na teoretické předměty). V následujícím školním roce 2010 náčelník vesnice zakázal činnost tamní základní školy – nikdo neukončil 9. třídu a nemohl tedy pokračovat na střední škole. Některé šikovné děti z vesnice poslali rodiče dokončit základní vzdělání jinam. V roce 2011 byly na základě toho ke studiu přijaty další dvě dívky: Sineides a Yudith.

Školu, vzdálenou 45 km od Asunciónu, jsme vytipovali jako ideální studijní příležitost pro "naše" děti. Její pozoruhodný studijní program získal řadu mezinárodních cen (např. v celosvětové soutěži World Challenge, kterou organizovala tisková agentura BBC, americký Newsweek a firma Shell s cílem nalézt a podpořit nejlepší výchovný záměr v rozvojovém světě).
Perfektně organizovaná internátní škola je plně soběstačná a usiluje vychovat z dětí chudých venkovanů drobné zemědělské podnikatele. Areál funguje jako ekologický zemědělský podnik, kde je od polí, experimentálních zahrad, stájí, pastvin a všemožného zvířectva, přes rybník, včelíny, dřevozpracující a mechanické dílny až po výrobnu jogurtů a sýrů úplně všecko, co se dá na paraguayském venkově podnikat. Polovina žáků se v turnusech stará o hospodářství, polovina se učí ve třídách, samozřejmostí je dobrá knihovna, počítače, internet, významnou součástí je "praktický marketing". Atmosféra ve škole je velmi přátelská a uvolněná, práce i volný čas se řídí jednoduchými, všem srozumitelnými, dobře fungujícími, protože důsledně dodržovanými pravidly.
Škola, kterou provozuje nadace Fundación Paraguaya, má 150 žáků z odlehlých venkovských oblastí, jejichž rodiny jsou "nejchudší z chudých". Platí podle možností jakési "motivační školné", minimálně měsíčně 80 000 guaranies, což tvoří necelých 5 % z celkových výdajů na výuku, ubytování, stravné, oblečení, učební pomůcky, chod školy atd. Všechny tyto výdaje škola pokrývá prodejem zemědělských produktů a výrobků z nich, které nabízí v malém bistru u silnice do Chaka, zásobuje jimi některé restaurace v Asunciónu, kam studenti také jednou týdně jezdí prodávat na ekologický trh v luxusním obchodním centru, mohou si také přivydělat (10 % z tržby) formou podomního prodeje. Část ubytovacího zařízení bývalé františkánské misie slouží jako hotel pro víkendové pobyty nebo jako středisko pro různá firemní školení; žáci se tak seznamují i s možnostmi agroturistiky.

Předměty v prvním ročníku: rostlinná výroba - polní práce, zahradnictví, ovocnářství, lesnictví; živočišná výroba: malá zvířata, velká zvířata; turismus, ekoturistika, hotelnictví, gastronomie; informatika, účetnictví, administrativa v zemědělství; španělština, jazyk guarani, angličtina; přírodní vědy a zdravověda, chemie, fyzika, matematika, národní historie a zeměpis, etika, psychologie, sociologie a antropologie, etika, ekonomie a managment, tělocvik

Zaplatili jsme studentkám cestu na přijímací zkoušky, jejich první do "civilizace" (1 000 km z vesnice do internátu) a koupili jsme jim nářadí, potřebné pro přijímací zkoušky, které trvaly tři týdny. Zaplatili jsme za ně zápisné a postupně platíme jejich školné v plné výši (cca 400 Kč měsíčně na studentku), studijní pomůcky, pracovní oblečení a školní uniformu. Je to možné díky jejich dárcům, kterými jsou: manželé Burešovi, Vlasta Buršíková, rodina Dočkalových, Marie Dvořáková, manželé Dufkovi, Jarmila Koutecká, Milan Fajkus, Andrea Fajkusová, Ing. Jiří Fruhbauer, Ivana Hladěnová, Bohumil Houška, Magdalena Jirsová, Jana Kricnerová, rodina Novákových z Milevska, Eva Pešková, Dana a Lukáš Peterkovi, Jan Pivoňka, Josef Polách, Irena Ryantová, Martina Schneibergová, Miluše Skočdopolová, Jindřich Turna, Lenka Zajícová.

Dosud jsme poskytli tyto částky:

srpen 2011: 9 200 Kč

srpen 2010: 4 840 Kč

listopad 2009: 11 956 Kč

září 2009: 18 000 Kč

březen 2009: 10 000 Kč

leden 2009: 5 000 Kč

A další pomoc přichází:

jméno sponzora	částka v Kč	datum připsání na účet
Magdalena Jirsová	300 pro Magdu	23. 8. 2011
Alena Kudílková	400 pro Sineides	13. 9. 2011
Magdalena Jirsová	300 pro Magdu	21. 9. 2011
Alena Kudílková	400 pro Sineides	11. 10. 2011
Jan Pivoňka	1 000	17. 10. 2011
Magdalena Jirsová	300 pro Magdu	21. 10. 2011
Alena Kudílková	400 pro Sineides	11. 11. 2011
Magdalena Jirsová	300 pro Magdu	22. 11. 2011
Alena Kudílková	400 pro Sineides	13. 12. 2011
Miluše Skočdopolová	2 000	20. 12. 2011
Magdalena Jirsová	300 pro Magdu	21. 12. 2011
Alena Kudílková	400 pro Sineides	11. 1. 2012
Ing. Ivana Štěpánová	1 000 pro Yudith	23. 1. 2012
Magdalena Jirsová	300 pro Magdu	23. 1. 2012

SINEIDES BÁEZ MARTÍNEZ - 1. ročník

17 let, pravnučka Hermíny (vnučka její dcery Ángely), dcera Estanislaa Báeze a Fanny Martínez, sestra Soledad, Vidala a Marie Magdaleny.
"Do školy jsem začala chodit v Puerto Esperanze. Pak se moji rodiče přestěhovali do Puerto Diany, kde jsem chodila od 2. do 5. třídy do indiánské školy. V 6. třídě jsem začala chodit na šestileté gymnázium v Bahía Negra, v 7. třídu jsem dělala v Concepciónu, protože jedna naše známá paní si mě u rodičů vyžádala jako společnici pro její postiženou dceru. Je stejně stará jako já. Za to mi ta paní platila školu. Osmou třídu jsem dělala v Asunciónu a pomáhala jsem hlídat Matýska, který se narodil mojí sestře Soledad. Devátou třídu jsem dodělala doma v Bahía Negra a postoupila jsem do dalšího ročníku gymnázia. Vždycky jsem snila o tom, že bych si udělala nějakou odbornou školu, protože to by mi umožnilo najít si pořádnou práci, abych si vydělala na studia na univerzitě. Jinak to nejde – naši nemají na to, aby vydržovali na studiích tolik dětí, je nás osm a všichni chodí do nějakých škol. Jsem proto velice vděčná z pomoc z České republiky, díky níž mohou studovat všichni 3 moji starší sourozenci. A teď jsem snad na řadě i já. Je to úžasná příležitost, protože tady je velice těžké najít nějakou slušnou práci, obzvlášť, když člověk má nedostatečné vzdělání. Lidi od nás jsou velice zaostalí, snad se díky nám, kteří studujeme, něco změní pro všechny chudé lidi. Uvědomuji si, že ne všichni tady mi tuto příležitost přejí, raději by viděli, kdybychom zůstali nečinně sedět doma; jsou to lidé, kteří jen tak přežívají, řeční a stěžují si, aniž by ale chtěli cokoliv změnit a nejsou ochotní jít za jakýmkoliv cílem. My bychom chtěli ale dokázat pravý opak. Věřím si a doufám, že s Boží pomocí dosáhnu všeho, co mi nabízí - ať dobrého, či zlého."

jak podpořit Sineides

YUDITH YILA ROMERO FERREIRA - 1. ročník

16 let, pravnučka Hermíny, dcera její vnučky Domitily a Enriquea Romera. Bratr Judith Jonatan se dostal na střední zemědělskou školu v Belénu. Yudith má problémy s předměty jako je matematika, chemie, fyzika a povinný jazyk guaraní. Chodí na doučování ve škole a od října jsme jí sehnali také soukromé hodiny o víkendu - pokud dostane propustku na vycházku.
"Právě se mi vyplnil můj sen – budu studovat na nejlepší zemědělské škole v Paraguayi. Je to jedině díky Vaší podpoře, která mně pomůže všechno překonat. Vždycky jsem chtěla studovat, ale maminka by nedokázala sehnat dost prostředků, abych si to mohla dovolit. Od 1. do 8. třídy jsem chodila do školy v Esperanze, ale dodělat 9. třídu jsme musela odjet do Fuerte Olimpo. Vzala si mě k sobě za služku jedna paní, chovala se ke mně docela hezky, a tak jsem devítku dodělala. Maminka chodila vždycky ráno na pastviny podojit krávy, které si kvůli tomu ochočila, a dělala z mléka karamel, který mi poslala, abych ho prodala, nebo ho prodala sama, když měla komu, a poslala mi trochu peněz. Naši jsou už 13 let rozvedení, ale maminka a její nový partner mi všemožně pomáhají.
Když v roce 2009 umřela moje babička Herminia, cítila jsem nezměrný žal, protože jsem nemohla přijet domů. Když jsem ještě byla u našich, bydlela jsem s babičkou v pokojíčku, všemožně jsem se o ni starala, koupala jsem ji a s maminkou jsme ji měly na starosti. Babička byla jako moje druhá maminka."

jak podpořit Yudith

MAGDA (MARÍA MAGDALENA) BÁEZ MARTÍNEZ - 2. ročník

18 let, pravnučka Hermíny (vnučka její dcery Angely), dcera Fany Martínez a Estanislaa Baeze, sestra vysokoškolských studentů Vidala a Marisleides.

Můj den ve škole

Jsme rozdělení na dvě skupiny a máme střídavý režim: jedna skupina je vždy týden venku na praxi a druhá má teorii ve třídě. Učíme se od půl osmé, v půlce dopoledne máme přestávku, pak oběd, polední odpočinek a pokračujeme do půl osmé, do osmi do večera.
Venkovních prací je šest druhů: farma, pole, zahrada, služba, hotelnictví a marketing. Nejvíc mě baví pracovat na farmě, kde se staráme o krávy, kozy, prasata a slepice - to se mi líbí. Ale teď jsem v kanceláři a pomáhám ředitelce třídit dokumenty a tak. To se mi také líbí, protože jsem se tady naučila používat počítač. Také jsem se už naučila spoustu dalších věcí, například jak se dělá kompost nebo hnojení rostlin.
Občas je mi smutno, protože nemám za celou dobu žádné zprávy z domova, nevím, jestli jsou všichni v pořádku ani jak se mají, jsem z toho nervózní a dělám si starosti. Ale co se dá dělat, jen tak budu moci dosáhnout toho, co bych chtěla...

María Magdalena v září 2010 studium přerušila ze zdravotních důvodů (namohla si nezvyklou fyzickou prací bederní páteř), do internátu se vrátila opět od nového školního roku v únoru 2011. Praxi vykonává převážně v administrativě (sekretariát ředitele, agrohotel).

Pro další informace o Marii Magdaleně klikněte na její obrázek.

jak podpořit Marii Magdalenu