Zemědělství

  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.


Vzhledem ke svému tradičnímu životnímu způsobu nomádů v minulosti neměli Čamakokové příležitost získat generacemi prověřené znalosti o zemědělském hospodaření. Od konce 19. století poznávali zemědělství bělochů a mesticů. S výjimkou loveckých psů nechovali žádná zvířata a využívali pouze divoce rostoucí rostliny, i když věděli (pravděpodobně od indiánů Arawaků), že rostliny se dají pěstovat. Kulturní plodiny pro ně však byly tabu – považovali je za jedovaté. Pěstované rostliny jako melouny, batáty, maniok začali opatrně konzumovat teprve od třicátých let 20. století; od šedesátých let někteří mladí, kteří se usídlili v osadách se smíšeným obyvatelstvem (Bahía Negra, Fuerte Olimpo), začali experimentovat s pěstováním ovoce a zeleniny.

V průběhu 20. století byli přinuceni k pracovní činnosti jako námezdní dělníci-dřevorubci a učili se ze vzoru bílých přistěhovalců, jak zacházet s domácími zvířaty a s užitkovými rostlinami. Situace se však pozvolna měnila a nyní Čamokokové trvale žijí ve vesnicích a mají zájem stát se zemědělci. Jejich znalosti o zákonitostech zemědělské výroby jsou však mizivé. V posledních několika desetiletích se účastnili některých projektů, kdy dostali některé instrukce, jak pracovat s půdou, ale tyto projekty (například zakládání zahrádek v Puerto Dianě, darované sazenice ovocných stromů, nákup semen) neměly z různých důvodů dlouhého trvání. Naší prioritou je proto podpora zemědělského vzdělávání. Pomáháme studentům zemědělského učiliště v Belénu a střední zemědělské školy v Cerritu.

Překážky zemědělství v Puerto Esperanza

Hlavními překážkami zemědělství v okolí Puerto Esperanzy je kromě nedostatečných vědomostí a praktických znalostí nedostatek závlahové vody pro suchá období a zvýšení výnosů, nekvalitní, nepropustná a zasolená půda a s tím související problém dopravy zemědělců na pozemky. Zásadním problémem je nedostatek prostředků pro zahájení činnosti a její rozvoj.

Chacra u řeky
Chacra u řeky
Chacra v Alegre
Chacra v Alegre
Maniok
Maniok
Guayava
Guajáva s ochranou proti papouškům

ČAKRY= políčka

Obyvatelé, kteří své zemědělské úsilí nechtějí vzdát, obdělávají pozemky relativně vzdálené od vesnice. Jednotliví zemědělci se s pomocí několika generací v rodině starají o pozemky o rozměrech 0,2–0,5 ha. Několik chacras, jak svá políčka nazývají, leží vedle sebe, asi tři kilometry jižně po proudu, přímo na břehu řeky. Další dvě jsou na ostrově uprostřed řeky (část roku zaplaveném). Šest chacras se vzrostlými ovocnými stromy, založených zřejmě krátce po osídlení vesnice před dvaceti lety, je pohromadě ve vnitrozemí, asi čtyři kilometry severozápadně od vesnice, poblíž potoka Alegre, většinu roku vyschlého. Další pozemky si začali někteří lidé obdělávat vedle "české ohrady" s dobytkem, v místě zvaném Santa Marta.

Na políčkách pěstují maniok (Manihot esculentum), batáty (Ipomea batatas), vodní melouny (Citrulus sp.), dýně (Benincasa sp.), fazole, kukuřice, papáje (Carica papaya), banány, ananasy, manga (Mangifera indica), guajávy (Psidium guajava) a citrusy, začíná se s pěstováním třtiny, čirimoji (Annona sp.) a mučenek (Passiflora edulis var. Flavicarpa). Sklizeň slouží hlavně pro domácí zpracování, i když přebytky by bylo možné prodat i mimo vesnici.

I tak nízkou úrodu v posledních několika letech navíc negativně ovlivňuje měnící se charakter počasí. Sklizeň sotva postačí pro užitek rodiny, v žádném případě nezajišťuje zemědělcům přivýdělek. Období sucha, které normálně trvá asi čtyři měsíce, se v posledních letech prodlužuje na šest až osm měsíců. Hladina řeky v té době klesá až o osm metrů pod úroveň břehu, což způsobuje nedostupnost závlahové vody pro chacras ve vnitrozemí. V období dešťů je naopak problém se na pozemky vůbec dostat, protože jsou kvůli rozvodněným přítokům řeky Paraguaye dostupné jen na loďkách, nebo při nižším stavu vody na koni. Další problém, který rozvodněná řeka přináší, je dočasné zaplavování chacras. V poslední době, údajně kvůli fenomenu El Niño, se zintenzivňují srážky v období dešťů a vzrůstá frekvence velkých, při kterých se Paraguay vylévá z břehů. Při záplavách v roce 1996 se dokonce na dolním toku rozšířila řeka na dvacet kilometrů. Na nízké úrovni a nepravidelnosti výnosů se též podílí nedostatek prostředků. Umělá hnojiva a používání postřiků proti škůdcům je kvůli ekonomické situaci zemědělců takřka nemožné.

V letech 2009–2011 jsme podpořili zemědělce v Puerto Esperanzy nákupem zavlažovacích systémů pro 17 chacras v okolí vesnice, koupili jsme také loď s přídavným motorem pro lepší obslužnost políček podél řeky.

V roce 2006 jsme přizvali k naší cestě do Paraguaye tehdejšího studenta Institutu tropického a subtropického zemědělství Zemědělské univerzity v Praze Martina Dvořáka . Během třítýdenního pobytu ve vesnici se účastnil fyzických prací na chacrách, pozoroval rostliny a živočichy a v rozhovorech s indiány zkoumal jejich zájmy a motivaci. V roce 2008 navštívil spolu s Janou Balatkovou z téže fakulty Puerto Esperanza znovu a prohloubil poznatky o možnosti půdního obhospodařování v okolí vesnice Puerto Esperanza. Pro zájemce z vesnice upořádali na místě praktický kurz o práci s osivem.

V posledních letech podporujeme studium mládeže na zemědělských školách. V roce 2012 absolvovalo prvních 8 studentů střední zemědělské učiliště v Belénu, kteří se nyní s naší podporou pokoušejí o vlastní zemědělské podnikání v nově založené osadě Nueva Esperanza.

Martin a Yana_01
Martin a Yana_05
Martin a Yana_02
Martin a Yana_04