Úvodem trocha historie...

Ještě na počátku 20. století zaznamenal A. V. Frič (v knize Indiáni Jižní Ameriky) z vlastní zkušenosti tradiční způsob života migrujících indiánských kmenů:

     "Celá nedozírná rovina velkého Chaka je pokryta hustými lesy Copernicií. Palma ta má nejen krásné rovné kmeny a vějířovité listy, které obojí v mnohém slouží v životě indiánů, ale tam, kde vyrůstají mladé listy, má měkkou dřeň, někdy až velikosti lidské hlavy. U mladých palem chutná vrcholek dřeně podobně jako naše lístkové oříšky, spodní část je sice tvrdší, dřevnatější a poněkud natrpklá, ale na ohni opečená je důležitou potravou. Pro indiány znamená totéž jako pro nás chleba. Je velice dobrá jako zákusek k masu zvěřiny, pečené na rožni - není-li náhodou žádný úlovek, také dostačí k nasycení. Opatřování veškeré vegetální potravy má na starosti žena. Muž opatřuje maso, med, větší ryby a jen zřídka kdy přinese také ovoce, připadne-li náhodou cestou na pěkné."

Jak se žije v Gran Chaku

Chaco jako biotop se všemi geologickými a klimatickými aspekty, faunou a flórou je velice homogenní: projíždíte-li krajinou, hodiny a dny se nic nemění, dojem je naprosto monotónní. Pro severní Chaco jsou typické dva krajinné koncepty: campo (savana) a monte (les). V lesním podrostu i v campu žilo množství divokých zvířat, většina dnes patří k chráněným druhům a pokud je možné je ještě v přírodě vidět, je jejich lov zakázaný. V okolí trvalých lidských sídel jsou zvířata zakrátko vyhubena, a jejich stopování není možné, protože vstup na soukromé pozemky farmářů, kteří si postupem 20. století půdu zabrali pro své podnikání, je zakázán. Lovení je považováno za pytláctví a tvrdě trestáno, na sousedním brazilském území lovecká policie nekompromisně pytláky střílí.

Lov se tak stal pouze příležitostným a nelegálním přilepšením, bez další perspektivy.

Důležitou součástí indiánského života byl a také zůstává rybolov. Vesnice Puerto Esperanza leží na břehu řeky Paraguay, která je ještě stále relativně bohatá na ryby, ačkoliv se úlovky v poslední době zmenšují. Rybolov na udici je zde možný celoročně a není k němu třeba žádné zvláštní povolení. Lov ryb do sítí je zakázán od začátku října do konce ledna, což odpovídá době hájení. Lov ryb je pro většinu obyvatel vesnice jediným možným zdrojem finančního příjmu. 

Základní hospodářskou činností ve vesnici usedlých indiánů je chov domácích zvířat, mnohé rodiny mají pár slepic, prasat, koz nebo ovcí. Snem a cílem každé rodiny vlastnictví hovězího dobytka. Skot je v Paraguayi obecně velice ceněn, mít stádo dobytka je pokládáno za nejlepší investici, znamená hmotné zabezpečení, perspektivu, základní kapitál. Savany Chaka, pro jinou zemědělskou činnost málo vhodné, jsou místem, kde má chov hovězího dobytka velké šance na úspěch. Daří se zde především pro Jižní Ameriku typickým bílým plemenům hrbatého indického tura zebu.

Naděje pro Esperanzu

Díky mnoha individuálním českým dárcům a jednorázovému finančnímu daru krajanského odboru Ministerstva zahraničí České republiky se v roce 2005 až 2006 podařilo získat finanční prostředky, které "indiánům s českou krví" z vesnice Puerto Esperanza umožnily nakoupení 140 krav, tří býků a jednoho koně, vytvoření a oplocení pastvin, očkování, cejchování, registraci značky atd. Oni sami si za vesnicí vybudovali palisádovou ohradu zvanou corral (pro nocování a značkování dobytka) a ohradili pastviny v celkové délce asi sedm kilometrů.

Během následujích čtyř let čeští dárci stádo nadále podporovali, takže se úspěšně rozmnožovalo. V letech 2006-2009 jsme z České republiky na projekt KRÁVY přispěli finanční částkou v celkové výši 1 149 344 Kč. Projekt byl ukončen v srpnu 2010, kdy bylo rozděleno mezi 27 rodin 363 zvířat. 

Chov dobytka stále trvá 

Jednotlivé rodiny se znovu seskupily a svá stáda pasou v okolí Puerto Esperanzy nebo v nově založené vnitrozemní osadě Nueva Esperanza, kde se musejí vyrovnávat zejména s extrémním nedostatkem i přebytkem vody v období sucha a dešťů . V současné době mají celkem asi tisíc kusů dobytka, prodej meziročních přírůstků jim pomáhá finacovat si rodinné potřeby a zejména vzdělávání dětí.