Jak podporujeme indiánské studenty

O podporu z České republiky nás mohou žádat uchazeči z indiánských komunit Čamakoko, kteří díky vlastní píli a předchozím dobrým studijním výsledkům již byli přijati na nějakou vysokou školu. Předloží nám doklad o řádném studiu a napíší dopis o svém původu a důvodech, proč si vybrali svůj obor. 

Důležitá je také informace, kdo jim studium bude platit (v Paraguayi se platí školné a nekonečné množství nejrůznějších ne zcela předvídatelných a srozumitelných poplatků a studijních pomůcek), a jaký je jejich měsíční rozpočet. S velkou radostí vidíme, že rok od roku přibývá rodin, které si uvědomují význam vzdělání dětí a jsou ochotné ještě více se uskrovnit v jejich prospěch, ačkoliv mají jen mlhavou představu o tom, co obnáší studium na univerzitě. Příběhy jsou jako přes kopírák: "Jsem z deseti sourozenců, tatínek je rybář a příležitostný nádeník, maminka v domácnosti. Práce u nás ve vesnici žádná není. Díky nekonečné lásce a podpoře rodičů jsem odmaturoval/a na gymnáziu (v kraji Alto Paraguay, velkém jako ČR, jsou tři střední školy). Nyní jsem poprvé v životě v hlavním městě Asunciónu. Pobírám stipendium od INDI (vládní agentura pro indiány), ale to mi nestačí ani na jídlo (cca 1 500 Kč měsíčně). Přes všechny překážky chci ve studiu vytrvat a jednou někým být."

Snažíme se studentům vypomoci s nejožehavějšími platbami. Někdy je to školné, jindy jízdné (v Paraguayi neexistují studentské slevy na MHD), podnájem (neexistují koleje a menzy, jen soukromé ubytování: čím blíž k univerzitě, tím dražší), povinné uniformy, knihy apod. Neposkytujeme (nároková) stipendia, ale individuální výpomoc podle ekonomické situace studenta a jeho rodiny. I když je většina našich plateb pravidelná, nezaručujeme, že to potrvá po celou dobu školního roku či studia, protože vše záleží na zájmu a dobrých úmyslech českých dárců. Studenti jsou povinni každý měsíc napsat pár řádků o sobě, abychom mohli zájemcům poskytovat průběžné informace a obrázek o tom, jak se indiánským studentům daří, s jakými problémy se potýkají atd.

Po předchozích zkušenostech nepoužíváme model "adopce na dálku". Adresná spolupráce s konkrétními studenty může oboustranně přinést nereálná očekávání a osobní zklamání. Příspěvky českých dárců rozdělujeme podle potřeby mezi různé studenty. Snažíme se být nestranní a spravedliví. Snažíme se rozumět paraguayské realitě. Mnoho věcí nelze poměřovat naší evropskou zkušeností...

náš transparertní účet pro Vaše dary: 2800123841 / 2010

V akademickém roce 2020-2021 podporujeme tyto studenty:

MARIA CECILIA a LORENZA

Universidad tecnológica Intercontinental, obor: právo

Marii Cecilii přispíváme čtvrtým rokem částkou 1 200 Kč na školné, oběma platíme podnájem, celkem 1 200 Kč.

Obě jsou velmi pilné studentky, zkoušky zvládají bez problémů. Bydlí spolu v podnájmu poblíž univerzity. Maria Cecilia (vlevo) je ve čtvrtém ročníku a chtěla by jednou působit jako státní zástupkyně ve svém kraji a dohlížet především na regulérní nakládání s prostředky na sociální pomoc pro indiány.  Mladší sestra Lorenza kráčí v jejích stopách, je v prvním ročníku.

Zulmira (vlevo) se sestrou Aury
Zulmira (vlevo) se sestrou Aury

AURY

Univerzita San Lorenzo, obor: diplomovaná zdravotní sestra, píše diplomovou práci

V roce 2019 zakončila úspěšně závěrečné zkoušky a nyní pracuje na diplomové práci. Má roční dceru se závažným zdravotním postižením, a proto si zvolila téma "Vrozená meningitida". 

Aury je velmi pokorná a vděčná za pomoc, kterou jsme jí pět let po dobu jejího studia pravidelně poskytovali. Nyní podporujeme alespoň zčásti léčení její dcerušky Emilky a přispěli jsme na náklady spojené s přípravou diplomní práce, cca 10 000 Kč.

"Vážení čeští dárci, 

zdravím Vás s láskou a úctou a doufám, že se máte všichni dobře, to nejdůležitější je Vaše zdraví. Pánbůh Vás má rád za to krásné, co děláte, že pomáháte nezištně druhým jít za jejich cílem a realizovat jejich sny, jste jako andělé vyslaní Pánem Bohem ukazovat lidem cestu. Také já jsem s Vaší pomocí mnohého dosáhla, nekonečně Vám děkuji za to, co pro mě děláte."                                                   

ZULMIRA

Platíme jí kurz informatiky 480 Kč měsíčně a přispíváme na podnájem       (cca 1 000 Kč)

Zulmira je sestra a velká pomocnice Aury. Starala se také o staršího bratra, který po nehodě na motorce ochrnul; bohužel před několika měsíci zemřel. Letos chtěla začít studovat farmacii, ale vzhledem k distančním podmínkám studia v covidové době obor nebyl otevřen. Prozatím pokračuje v IT kurzech. Sdílí podnájem s bratrem Maurem, který také s naší pomocí absolvoval počítačový kurz a chce se stát účetním.

JOAQUIN

Escuela Latinoamericana de Medicina de Cuba obor: všeobecné lékařství, 5. ročník

Podporujeme ho od r. 2014 měsíční částkou 50–100 euro (příspěvek na živobytí na Kubě), podle stavu našeho konta. Peníze jsme mu posílali 1–2 × ročně v hotovosti po spřátelených průvodcích českých cestovních kanceláří. V roce 2020 jsme museli zvolit komplikovanou cestu přes hotovostní vklad na jeho platební kartu v Asunciónu.

Joaquín (bez rodinného zázemí) od dětství toužil být lékařem. Vystudoval s naší pomocí zemědělské učiliště a paralelně navštěvoval místní gymnázium, kde získal maturitu. V roce 2014 byl pro vynikající výsledky a silnou motivaci vybrán z několika set uchazečů ke studiu na Kubě, má státní stipendium (studuje a bydlí na koleji zadarmo). Po obtížné aklimatizaci a navzdory různým onemocněním a velice obtížným podmínkám se cítí na Kubě dobře a ze studia, jakkoliv je náročné, je nadšený. Chtěl by být chirurgem, studia by měl zakončit v roce 2022. 

"Děkuji Vám za Vaši stálou podporu a přeju Vám všechno dobré v pracovním i osobním životě." 

Joaquinovy dopisy z Kuby:

28. 8. 2020:  "Předem mého dopisu chci vyjádřit úctu a poděkování všem přátelům z České republiky, protože bez Vaší pomoci bych tady jen těžko obstál. Živobytí je tady stále obtížnější. Všechno je čím dál tím dražší, ale hlavně se tady nedá vůbec nic koupit, ani ty nejzákladnější hygienické věci, jídlo atd. Lidi shánějí co se dá na černém trhu, ale cizinec to má těžké, navíc na to nemám čas. Jsou tu speciální obchody, kde se dá platit kartou, ale tu většina Kubánců nemá, a všechno je tam neskutečně drahé. Letošní školní rok jsme začali opět v karanténě, na podzim musíme složit zkoušky za minulý nefunkční semestr (v mém případě gynekologii + porodnictví a obecnou chirurgii) a od listopadu pokračujeme pátým ročníkem, snad to ten covid-19 zase nezkomplikuje."

23. 9. 2019: "Vážení přátelé z České republiky, dovolte, abych Vás po čase pozdravil a poslal pár informací o sobě. Nastoupil jsem právě znova do 4. ročníku, který jsem musel v letním semestru ze zdravotních důvodů přerušit (Joaquin měl problémy se srdcem, jako následek stresu a podvýživy). Vzhledem ke změnám v organizaci naší fakulty budu muset bohužel opakovat celý ročník, tj. znova pediatrii a v dalším semestru gynekologii a porodnictví. Začneme také s chirurgií, na což se už velice těším, protože na tu bych se chtěl specializovat. Školu máme od pondělí do soboty a jednou týdně službu v nemocnici. Můj obor mě nesmírně baví a jsem vděčný za možnost vzdělávat se. Život na Kubě není moc jednoduchý, ale na nic si nestěžuju, už jsem si tu zvykl. Mám bezvadné kolegy, místní i z mnoha zemí světa, a také skvělé učitele. Našel jsem si kubánskou přítelkyni, spolužačku, je o ročník níž a pochází odtud. Její rodina mě přijala jako syna."

26. 11. 2019: "Zdravím Vás a objímám z Kuby a sděluji, že jsem v pořádku, zdravotně i pokud jde o studium. Pokračuju zdárně, též na praxi na pediatrii a zapojuji se do debat a konzultací. Každý víkend mám také dvanáctihodinovou službu v nemocnici, někdy je to náročné pro nával pacientů. Minulý týden jsem jako jediný student dostal pochvalu za zápočet z předmětu Terapéutica Medica Pediátrica (prevence a léčba různých dětských nemocí). Chystám se na závěrečné oborové zkoušky, které budou na přelomu roku. Poslední dobou mám problémy se spolubydlícími na koleji, sdílím se šesti novými kluky ze čtvrťáku dost malý pokoj. Dělají v jednom kuse binec a je jim jedno, že se v tom nedá učit. Měl jsem s nimi různé dohady, ale kašlou na mě a učitelé do toho nezasahují. Když mám před zápočtem, chodím se učit k Darlyn, její rodiče jsou prima a podporují mě v mnoha ohledech. Pokud jde o život na Kubě, je to takové nahoru-dolů, momentálně se ve dne (8-17 hod.) kvůli úsporám vypíná proud, doléhá na nás zahraniční embargo i co se týče zásobování, je těžké tady žít. Mám Vašich posledních 100 euro a škudlím, jak se dá, abych s nimi vyšel ještě tak dva měsíce, jenže moc šetřit se tady nedá, všechno stojí strašné peníze. Naštěstí začíná zimní období, takže aspoň klimaticky to bude lepší. Přeju Vám všechno nejlepší, Váš Joaquín"

ROMINA

Universidad Centro Médico Bautista,obor: zdravotní sestra, 4. ročník

Podporujeme ji čtvrtým rokem, letos přispíváme cca 1 800 Kč měsíčně na ubytování a pomáháme i s různými jednorázovými studijními výdaji

Romina je vnučkou dobrovolného zdravotníka Rodolfa (77), který jako jediný navštívil ČR. Doma ve vesnici obětavě dlouhá léta pracuje jako zdravotník. Romina by ho už brzy ráda nahradila v náročné službě. Část letošního akademického roku s distanční výukou strávila v Puerto Esperanza, kde mj. pomáhala mamince s výrobou rukodělných výrobků z palmových listů, jejichž prodejem podporuje dceru na studiích. V Asunciónu Romina žije klidně a vyrovnaně v podnájmu, dopoledne na fakultě, odpoledne na nemocniční praxi, večer studuje, začíná pracovat na diplomce. Víkendy věnuje křesťanské praxi – je silně věřící.

ROSSY

Universidad Centro Médico Bautista, obor: zdravotní sestra, 4. ročník

Přispíváme jí částkou cca 1 200 Kč měsíčně na připojení k internetu a výdaje s diplomním projektem

Rossy žije na předměstí Asunciónu sama s maminkou, která vykupuje od indiánek z venkova a sama také zhotovuje tradiční "artesanie" (rukodělné výrobky z palmového listí, ze dřeva, skořápek, vláken divokého ananasu apod.). Přivydělávala si také na brigádách v obchodech, ale v období karantén to není možné. Jako ostatní se v letošním roce účastní distanční výuky. Pracuje na diplomové práci, jako téma si vybrala výzkum znalostí dospívajících z indiánských komunit ohledně prevence nechtěného početí.



ELCI

Universidad Centro Médico Bautista, obor: zdravotní sestra, 1. ročník

V závěru prvního ročníku jí platíme jízdné v MHD (800 Kč), fakulta má sice distanční výuku, ale zkoušky se skládají presenčně

 "Je mi 18 let, jsem indiánka z kmene Čamakoko a pocházím z Puerto Esperanzy. Do školy chodím od 5 let a v prosinci 2019 jsem odmaturovala na gymnáziu. Jsem nejstarší z dětí, mám ještě dva bratry, jednomu je 11 a druhému 3. Naše rodina je opravdu chudá, tatínek je rybář, ale ryby nemá komu prodávat, jedině když někdy přijede brazilský výkupčí nebo turisté. Moje maminka vyrábí různé věci z palmových listů. Chodí na ně hodně daleko do lesů, pak je několik dní suší a bělí na slunci a z vláken plete košíky, vějíře a různé ozdoby do domácnosti. Prodává to turistům z Brazílie, kteří někdy přijedou na lodi, ale ne moc často. Z těch peněz si pak našetří na jízdenku do Asunciónu, kde se tyto výrobky dají prodat o něco lépe. Rodiče mě poslali do Asunciónu na studia. Podporuje mě i dědeček Nicanor, který přes svůj věk patří k nejlepším kovbojům. Přihlásila jsem se podle vzoru mé sestřenice Rominy na baptistickou univerzitu na čtyřletý zdravotní obor. Možná bych pak mohla sehnat nějakou státem placenou práci i u nás, kde je tolik zdravotné péče zapotřebí. Jsem poprvé sama tak daleko, na město si jen těžko zvykám."

BETANIA

 Universidad tecnológica Intercontinental, obor: administrativa, 1. ročník

Od počátku studia v akademickém roce 2020 vyučuje její technická universita pouze distančně. Platíme Betanii školné 840 Kč měsíčně.

"Jsem Paraguayka, pocházím z předměstí Asunciónu, kde v našem sousedství bydlí indiánská rodina. Když mi bylo 15 let, přijel k nim Saulo, který se přihlásil jako jednoroční dobrovolník do armády. Zamilovali jsme se do sebe, ale teprve když jsem dosáhla plnoletosti a dostudovala gymnázium, začali jsme mít vážný vztah. V roce 2018 jsme se vzali a narodil se nám syn Banjamín. Saulova rodina mě velice hezky přijala, líbí se mi jejich láskyplné vztahy i jejich zvláštní jazyk. Stala jsme se také příslušnicí komunity v Puerto Esperanze. Saulo mě podporuje, abych vystudovala čtyřletý odbor administrativa, protože máme v plánu, že bychom si pořídili vlastní autodílnu."

ONORIO

Státní univerzita v Asunciónu, obor: všeobecné lékařství, 1. ročník

Přispíváme mu cca 900 Kč na připojení k internetu a doučování 

Onorio byl přijatý na prestižní státní univerzitu na základě kvót určených pro příslušníky původních etnik. Absolvoval dva přípravné semestry a nyní studuje řádný první ročník. Výuka probíhá distančně, zvládá ji zatím s pomocí spolužáků přes mobilní aplikace. 

"Jmenuji se Onorio, jsem obyčejný kluk, indián Čamakoko z Puerto Esperanzy. Odmaturoval jsem a dostal jsem se do přípravky na univerzitu v Asunciónu, chtěl bych být lékařem. Tatínek je rybář a lovec černé zvěře, doteď jsem mu hodně pomáhal. Moje maminka se stará o rodinu a také pěstuje zeleninu, daří se jí to docela, pokud jí úrodu nesežehne slunce (ale teď jsme vymysleli takovou clonu z pospojovaných igelitových tašek, v kterých lidi vyhazují odpadky) nebo nevezme voda - jsme příliš blízko řeky. Snad se jednou budeme mít líp. Pomůžou mi přátelé z České republiky?"

VIRGINIO

Státní univerzita v Asunciónu, obor: zdravotník, 1. ročník 

V covidovém roce mu platíme připojení k internetu a různé pomůcky pro distanční vzdělávání, cca 1 000 Kč měsíčně.

Rovněž Virginio se dostal na univerzitu díky její dohodě s Institutem pro indiánské záležitosti o zvýhodnění nativních studentů. V roce 2015 absolvoval střední zemědělské učiliště a udělal si také maturitu na gymnáziu. Pak vystřídal mnohá příležitostná zaměstnání, ale vyšší kvalifikace nepřestala být jeho snem. 

GRACIANI

Universidad tecnológica Intercontinental v Concepciónu, obor: učitel, 1. ročník

Platíme mu školné cca 850 Kč měsíčně

Graciani je tichý a pracovitý, patřil k poslední vlně studentů dvouletého zemědělského učiliště v Belénu (s naší pomocí ji absolvovalo 14 mladých z Puerto Esperanzy), které bohužel v roce 2016 ztratilo bývalou úroveň, mj. se začala zneužívat manuální práce žáků na soukromých pozemcích jednoho z učitelů. Graciani byl dlouhé měsíce jedním z nich, aniž si stěžoval. Po maturitě střídal různá zaměstnání v okolí Concepciónu, kde si našel partnerku a narodila se jim dcera. Toužil však po dalším vzdělání a jeho sdílení – rozhodl se stát učitelem. Výuku v prvním ročníku absolvuje rovněž distančně, získal darem notebook a spolužáci mu pomáhají s technologiemi i doplňováním znalostí. 

"Předem mého dopisu Vás chci ujistit, že jsme všichni díkybohu zdraví, a to přestože žijeme v tak těžké době a ve strachu z pandemie. Ale dbáme na hygienu a daří se nám tím vším procházet. Již brzo skončím první ročník a snad v tom příště už budeme moci normálně chodit na hodiny. Přes různé obtíže, které mi způsobuje nedostatek technologických znalostí a dovedností, jsem se dozvěděl spousty zajímavých věcí, zajímalo mě například, jak se lidé učili ve Staré Číně. Slibuji, že svoje úsilí nevzdám a že se jednou stanu dobrým učitelem."